Další básničky (vlastní tvorba)

15. března 2008 v 23:12 | LucY |  Má tvorba

Výsměch

Trpím, ani nevíš jak.
Jsou to pro mne muka.
Ty se při tom usmíváš,
a mé srdce puká.

Směješ se snad víc a více,
já zas pláču horlivě,
to tvůj úsměv nemá konce?
Bolí to, tak strašlivě.

Nesměj se, už přestaň!
Smích tvůj je tak děsivý,
Bože, co jsi za člověka,
z neštěstí máš veselí.

Zkončilo to strašnou ránou,
do srdce mého zpříma.
Tvé oči mě stále klamou, však už ale nebudou...
Pro tebe už nejsem živa!

Osud

Osud je věc,
ovšem né všem známá.
Věř čemu chceš,
však tohle je pravda..:

Den letní jasně zářil,
já zahlédl krásu v dáli.
Snad mě bůh tou krásou obdařil.
Snad mi ti nahoře hezkému osudu přáli.

Šla přímo ke mně.
Co mám dělat, netuším...
Usmála se jemně,
srdce se mi rozbušilo,
přání mé se vyplnilo.

Teď tu na ni dívám se,
je takové ticho.
Přijde to jak hodina, ale jen do té doby,
než mi zabručelo břicho.

Oba jsme se zasmáli,
ach ta jiskra v jejím oku.
Láska na mne mává zdáli,
štěstí velké v jednom kroku.

Navždy spolu zůstali jsme,
dětí plná světnice.
V lásce máme všechno jisté,
však osud přál mi nejvíce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 (x..AluL!nA..x) (x..AluL!nA..x) | Web | 19. srpna 2008 v 22:54 | Reagovat

Hezký básničky..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama