Karel Jaromír Erben - Lilie+Dceřina kletba

11. března 2008 v 16:25 | ..LucY.. |  Básně K.J.Erbena

LILIE

Umřela panna v době jarních let,
jako když uschne mladé růže květ;
umřela panna, růže v poupěti -
škoda jí, škoda v zemi ležeti!
"Nedávejte mne ve vsi na hřbitov,
tam bývá nářek sirotků a vdov,
tam slzí hořkých mnoho plynulo:
srdéčko mé by hořem hynulo.
Pochovejte mne vpod zelený les,
tam na mém hrobě kvésti bude vřes;
ptáčkové mi tam budou zpívati:
srdéčko moje bude plesati."
Neminul ještě ani rok a den,
hrob její drobným vřesem povlečen;
nepřišlo ještě ani do tří let,
na jejím hrobě vzácný květe květ.
Lilie bílá - kdo ji uviděl,
každého divný pojal srdce žel;
lilie vonná - kdo jí pocítil,
v každém se touhy plamen roznítil. -
""Hoj, moje chaso! vraného mi stroj!
chce mi se na lov pod zelenou chvoj,
chce mi se na lov pod jedlový krov:
zdá mi se, dnes že vzácný bude lov!""
Halohou! halou v chrtů poštěkot,
příkop nepříkop - hop! plot neplot:
pán na vraníku napřaženou zbraň,
a jako šipka před ním bílá laň.
""Halohou! halou! vzácná moje zvěř,
nespasí tebe pole ani keř!""
Zdviženo rámě, jež ji probije -
tu místo laňky - bílá lilie.
Pán na lilii hledí s údivem.,
rámě mu klesla, duch se tají v něm;
myslí a myslí - prsa dmou se výš,
vůní či touhou? kdo mu rozumíš?
""Hoj sluho věrný! ku práci se měj:
tu lilii mi odtud vykopej;
v zahradě své chci tu lilii mít -
zdá mi se, bez ní že mi nelze být!
Hoj sluho věrný, důvěrníče můj!
tu lilii mi střez a opatruj,
opatruj mi ji pilně v den i noc -
divná, podivná k ní mě pudí moc!""
Opatroval ji jeden, druhý den;
pán její vnadou divě přeblažen.
Leč noci třetí, v plné luny svit,
pospíchá sluha pána probudit.
"""Vstávej, pane můj! chyba v odkladě:
tvá lilie se vláčí po sadě;
pospěš, nemeškej, pravýť nyní čas:
tvá lilie si divný vede hlas!""" -
"Životem vrátkým smutná živořím,
co v poli rosa, co na řece dým:
jasně slunečný svitne paprslek -
rosa i pára, i můj zhyne věk!"
""Nezhyne věk tvůj, tuť důvěru mám;
před sluncem jistou ochranu ti dám:
zdi pevné budou tvojí záštitou,
ač, duše milá, budeš chotí mou.""
Vdala se za něj; blaze bydlila,
až i synáčka jemu povila.
Pán hody slaví, štěstí svého jist;
tu mu královský posel nese list.
"Můj věrný milý!" tak mu píše král,
"chci, aby zejtra ke službě mi stál;
chci, aby přijel každý věrný lech,
potřeba velká - všeho doma nech."
Smutně se loučil s milou chotí svou,
jako by tušil svou nehodu zlou.
""A když mi strážcem nelze býti tvým,
svou matku tobě strážcí zůstavím.""
Špatně mu matka vůli plnila,
špatně manželku jeho střežila;
na nebi slunce - pobořena síň:
"Zhyň, paní noční! zhyň, obludo, zhyň!"
Pán jede domů - dosti služby jest;
tu mu žalostná v ústrety jde věst:
"Tvé pacholátko již ti nežije,
a po tvé paní - zvadlá lilie!" -
""Ó matko, matko, ty hadice zlá!
čím ublížila tobě žena má?
Otrávila jsi žití mého květ:
bodejž i tobě zčernal boží svět!""

DCEŘINA KLETBA

Což jsi se tak zasmušila,
dcero má?
což jsi se tak zasmušila?
Vesela jsi jindy byla,
nyní přestal tobě smích!
"Zabila jsem holoubátko,
matko má!
zabila jsem holoubátko -
opuštěné jediňátko -
bílé bylo jako sníh!"
Holoubátko to nebylo,
dcero má!
holoubátko to nebylo -
líčko se ti proměnilo,
a potrhán je tvůj zhled!
"Oh! zabila jsem děťátko,
matko má!
oh! zabila jsem děťátko,
své ubohé zrozeňátko -
žalostí bych pošla hned!"
A co míníš učiniti,
dcero má?
a co míníš učiniti?
kterak vinu napraviti
a smířiti boží hněv?
"Půjdu hledat květu toho,
matko má!
půjdu hledat květu toho,
kterýž snímá viny mnoho
a zbouřenou chladí krev."
A kde najdeš toho květu,
dcero má?
a kde najdeš toho květu
po všem široširém světu?
v které roste zahrádce?
"Tam za branou nad vršíkem,
matko má!
tam za branou nad vršíkem,
na tom sloupu se hřebíkem,
na konopné oprátce!"
A co vzkážeš hochu tomu,
dcero má,
a co vzkážeš hochu tomu,
jenž chodíval k nám do domu
a s tebou se těšíval?
"Vzkazuji mu požehnání,
matko má!
vzkazuji mu požehnání -
červa v duši do skonání,
že ml zrádně mluvíval!
A co necháš svojí matce,
dcero má?
a co necháš svojí matce,
jež tě milovala sladce
a draze tě chovala?
"Kletbu zůstavuji tobě,
matko má!
kletbu zůstavuji tobě,
bys nenašla místa v hrobě,
žes mi zvůli dávala!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama