Jako satanismus se označuje kult křesťanského "padlého anděla" Satana, chápaného jako protiklad Boha. Protože pro křesťany je Bůh zdrojem veškerého dobra, je Satan naopak ztělesněním zla, a satanismus proto lze ve většině jeho forem chápat mj. jako negaci tradičního křesťanství, touhu vymezit se proti němu a do značné míry i znechucení většinovou společností. Pro tento negativní charakter se satanismus obvykle nezařazuje mezi křesťanské směry, i když z křesťanské teologické tradice vychází a v řadě svých směrů je ideově na křesťanství závislý.
Satanismus není organizačně ani myšlenkově jednotný, během historie vzniklo mnoho různých hnutí, sekt a ideologií označovaných jako satanistické. Vedle tohoto filozofičtějšího satanismu ovšem existovaly a existují i satanistické socio-patologické skupiny a jedinci, pro něž satanismus mimo jiné znamená přinášení krvavých obětí nebo páchání jiných zločinů.
Příznivci satanismu používají různé symboly, sloužící k mnoha rozličnými účelům. Nejčastějšími jsou bafomet (obrácený pentagram s hlavou kozla), číslo 666 a Petrův Kříž (obrácený kříž).

Bafomet

číslo 666

obrácený kříž
Hudba
Nejvíce ovlivňuje satanismus metalovou hudbu, obzvláště její "tvrdší" a "temnější" odnože jako například black metal, death metal nebo grindcore, mezi skupiny hrající tyto žánry patří například Dimmu Borgir,Cradle of Filth,Mayhem nebo Cannibal Corpse. Satanistická témata se však objevují i v například v textech heavy metalových skupin jako jsou například Iron Maiden, Guns N' Roses nebo AC/DC. Z křestanských kruhů a od hudebních laiků často přicházejí útok na heavy metal ,jako "kolébka zla" ,díky satanistickým textům a symbolům. Jedná se však jen o neškodnou uměleckou masku. Stejné obvinění byla v šedesátých letech vynášeny nad obyčejným rock'n'rollem nebo rockem. Stejně tak jsou nepodložená tvrzení, že se na koncertech "satanistických" skupin ve velkém prodávájí a konzumují nelegální drogy, narozdíl od od různých house party a diskoték, kde jsou bohužel různé chemické preparáty poměrně běžnou záležitostí, se metalisté spokojí pouze s alkoholem a ani s jeho požíváním to není zas tak divoké.