Zajímavosti

,,Ďáblovy rohy"

28. října 2008 v 21:35 | LucY

No původně jsou už ze starého Řecka, pak je používali Italové (víte jací jsou proutníci,ne?:D). No a v 60.letech je přiřadil autor satanské bible jako označení satana. A jak všichni víme Heavy metal neměl k satanismu nijak daleko. Tak takhle vznikly tzv. ďáblovy rohy.

(vyčetla jsem to ve starém Filteru a upravila podle sebe)

28.10. - Státní svátek

28. října 2008 v 17:29 | LucY
Mno lidi, víte vůbec proč jsme dneka zůstávali doma? Pokud ne, tak vám to ráda řeknu. Dneska je to 90 let, co bylo založeno samostatné Československo. Tedy přesněji 28.10.1918 (toho roku zkončila první světová).

Velký československý znak

Čas

25. října 2008 v 13:21 | LucY
Čas je jedna ze základních fyzikálních veličin, jíž se měří vzdálenost mezi událostmi na první souřadnici časoprostoru.
Jo jo, jak všichni vime, tak je to nevratná záležitost..bohužel.. i když někdy bohudík. Přemýšleli jste někdy o tom, jaké by to bylo, kdyby šel čas vrátit zpátky? Určitě to každého z vás aspoň jednou napadlo.. Čas je vlastně součástí vesmíru, bez které bychom se neobešli. Kdyby se zastavil čas, zastavilo by se všechno.. I my bychom se zastavili. Bez času by nic nemělo cenu a i když se diky němu ději někdy i nepěkné věci, tak i naopak a diky němu žijem.
Je velmi obtížné, až nemožné, si čas nějak představit... Jo tak to je naprostá pravda. Já když slyším tohle slovo, tak si představím hodiny. Dalo by se pod tím ještě představit třeba člověka od narození až po smrt nebo další takové věci, ale vždycky si ho představíme pomocí něčeho. Jak si představujete čas vy?
Čas je prostě nenahraditelná věc. Dá-li se mu věc říct. U času všichni můžem říct, že je to něco, co je všem společné.

Lomikare, Lomikare..

16. října 2008 v 15:19 | LucY
Včera jsem se na tohle tema dostala s mamou. A tak mě napadlo sem o tom něco dát. Protože pokud o tom nic nevíte, tak budete zas o něco chytřejší. Tohle jsem našla na netu. Je to krátký a vystihuje to perfektně, tak čtěte;)

Děj se odehrává koncem 17. století. Psohlavci byli svobodní hlídači hranic , kteří od českých králů dostali řadu majestátu. Po třicetileté válce o ně přišli, Chodsko bylo prodáno V. Lamingerovi, který jejich majestáty a jejich volnost neakceptoval a zatížil Chody robotou a povinnostmi poddaných. Chodové nechtěli jeho nařízení přijmout a začali připravovat povstání proti vrchnosti. Do čela odporu se postavil Jan Sladký Kozina. Jejich odpor se však nezdařil, povstání bylo potlačeno a Kozina byl zatčen. Laminger, zv. Lomikar, nařídil Kozinu veřejně popravit, aby ukázal lidem svou moc, převahu a vzbudil v lidech strach. Před popravou Kozina zvolal:" Lomikare, Lomikare. Do roka a do dne zvu tě Lomikare na Boží súd". Lomikar se jeho slovům vysmál. Po roce se však Kozinova slova vyplnila, Lomikara ranila mrtvice. Po jeho smrti se na Chodsku tvrdé poměry pomalu uvolňovali.
Kozina
Laminger


Když mi to máma dořekla, tak ji povidam:,, Třeba uměl Kozina předpovidat budoucnost;).."
A ona:,,No to bych neřekla, spíš z toho byl tak vystresovanej, že ho z toho kleplo"
No tak nevim co je na tom pravdy. Po úvaze jsem došla k nazoru, že pravdu má asi máma.:D. jinak ještě jak je tam ta věta ...do roka a do dne... Tak mi hned naskočila písnička od Divokýho Billa:D. Zpíva se v ní ttiž: Do roka a do dne, přijdu si pro tebe tady mi to podepiš.... Tak jsem si to hned začla zpivat, mama na mě vykulila oči a já ji řikám:,,To s tim asi nema nic společnýho co? Tohle ttiž zpívá Divokej Bill." A jeji odpoved byla:,,No to teda nemá, tak to hlavně nepředvěď někde u zkoušení;)":D. A to je celá pohádka..:D.. Ne doufám, že jste si to všichni přečetli a poučili se;)

Dekadence

14. října 2008 v 19:03 | LucY
Přepisovala jsem si sešit z literárky a zaujal mě tam pojem Dekadence. Bylo u něj ttiž napsané - v básních se soustřeďuje zkáza... Koukla jsem proto na internet co to vlastně dekadence je a teď se s vámi o tomto termínu podělím. Nepochybuji o tom, že to převážnou většinu návštěvníků mého blogu nebude zajmat, ale tak třeba se najde aspoň jeden nebo dva jedinci;).

Na přelomu 19. a 20. století se objevuje pojem dekadence (úpadek), což je pocit umělců, kteří jsou znechuceni stereotypní společností, hledají z ní únik a vytvářejí si svůj vlastní svět. V literatuře se dekadentní postoj projevuje zejména pesimistickými náladami, pocity zmaru, morbiditou, mysticismem, erotickou přesyceností, ale i narcisismem. K životu dekadentů se často vázalo bohémství, satanismus, nevázaný sex, alkohol.
Dekadentní spisovatelé projevovali odpor ke společnosti nikoliv osobní revoltou, ale únikem do oblasti takzvaného čistého umění. Zdůrazňovali pocity nudy, někdy i zoufalství.

Představitelé: Svět: Irsko - Oscar Wilde
Francie - Charles Baudelaire, Paul Verlaine (prokletí básníci)
Čechy: Karel Hlaváček, Jíří Karásek ze Lvovic

 
 

Reklama